V zajetí vlastního těla

Téměř v každém časopise pro ženy si můžeme přečíst rady, jak máme žít, abychom byli plni sil, štíhlí a v pohodě. Ženy jsou sice různé a jedinečné, ale přece mají jedno společné. Všechny chtějí být krásné a žádoucí s perfektní sexy postavou. Vždyť být štíhlá je ženské a půvabné. Když se rozhlédneme okolo sebe, v médiích a společenském světě všude zabírá kult krásy a mládí. Žijeme v těchto ideálech, které nám diktuje móda a fitness průmysl. Nezačínáme být už sami sebou posedlí? Kde je ta únosná mez?

Něco o vlastní závislosti

Víte, že již existuje dokonce odborný název pro lidi, kteří jsou závislí na pohybu? Říká se jim orthorektikové a zcela důsledně až chorobně sledují své tělo. S tím souvisí celý jejich životní styl, který téměř pedantsky podřizují svému cíli. Jejich jídelníček je přesně rozvržen a lékárnička je doplněna o různé potravinové a vitamínové doplňky. Toto je samozřejmě doplněno o tvrdý fyzický trénink, který pravidelně konzultují s jinými takto „postiženými“. Nikdy a nic je nemůže od zaběhnutého stereotypu odradit, protože by se cítili hodně provinile. Dostávají se tak do sebeničivého kolotoče, který se ve svém důsledku neobejde bez zdravotních následků.

Každý extrém škodí

  • Přísné a striktní diety tělo oslabují, protože dochází k deficitu důležitých živin (stopových prvků, vitamínů a bílkovin)
  • Dlouhodobé používání potravinových a vitamínových preparátů není pro tělo bezpečné
  • Při radikálním vyloučení tuků ze stravy vzniká velký deficit vitamínů A, E, D ( jsou totiž rozpustné v tucích)
  • Extrémní dlouhodobá fyzická zátěž tělo oslabuje a je tak náchylnější k různým úrazům a onemocněním ( únavová zlomenina)
  • V důsledku nadměrné sportovní zátěže, může nastat řídnutí kostí ( velké riziko vzniku osteoporózy u žen
  • Oslabená je i naše psychika ( vzniká dlouhodobá únava, někdy nespavost, podrážděnost až agresivní chování)
  • Logickým výsledkem výše uvedeného je fyzický i psychický kolaps

Kdo bývá více ohrožen?

Závislosti na cvičení a posedlosti vlastním tělem trpí obě pohlaví. Můžeme však říci, že muži i ženy mají pro svou posedlost jiné důvody. Co se týká mužů, jejich motorem je hlavně výkon a soutěživost. Muži mají větší tendenci k soutěživosti a potřebují své výsledky porovnávat s ostatními a hlavně nechtějí „ztratit krok“ s mladšími kolegy.

Ženy jsou urputnější

Ženy jsou pro svůj zevnějšek schopny udělat a vyzkoušet cokoli, protože mají neustále pocit, že jsou nedokonalé. Drží neustále diety, cvičí do vyčerpání a jejich silná vůle je žene po touze mít štíhlé tělo. Ženy, které mají sklon se zaoblovat, nechtějí připustit žádnou diskusi o svém typu postavy a ženou se za svým ideálem. Většinou se jedná o ženy profesně úspěšné a velmi ctižádostivé. K úspěšné kariéře patří i dynamické sporty, které právě letí( spinning, horská kola…). Zralé ženy si také rády dokazují, že nestárnou a vše dokonale zvládají.

Vybírejte pečlivě svého osobního trenéra

Mnoho prestižních posiloven má ve své nabídce osobní asistenci při tréninku v posilovně. Pokud uvažujete, že si takovou službu připlatíte, vždy se informujte o odbornosti a vzdělání takového trenéra. Osobní sympatie je jedná stránka věci, ale nebuďte jen slepě důvěřiví. Dobrý trenér vám udělá nejprve vstupní diagnostiku a až poté vám stanoví individuální plán, který bude vyhovovat vašim možnostem. Někdy vám vaše až nekritické přání rozmluví, i když dopředu ví, že o nějakou tu korunu navíc přijde.

Kdy poznáme, že jsme za hranicí svých sil?

Záludnost této problematiky spočívá v tom, že se rozpozná, až je příliš pozdě. Většinou takový člověk setrvává v takovém zaběhlém stereotypu do té doby, než zkolabuje a zhroutí se. Bohužel i pak si dotyčný člověk nechce připustit, že by měl něco změnit a začít jinak. Jediná cesta nápravy je přijmout a poslouchat intuitivně své tělo, správně odpočívat, učit se relaxovat a hlavně přehodnotit svůj celkový postoj k životu.

Není za vším jen nejistota a nedostatek sebevědomí?

Pokud své tělo považujeme za normální a atraktivní, cítíme se dobře, nebo alespoň normálně ve většině společenských situací. Znamená to tedy, že pocit, kdy jsme ve společnosti přijímáni, nám dodává sebedůvěru. V opačném případě se domníváme, že nás společnost nepřijme. Když máme pocit, že naše tělo je druhé jakosti, nevážíme si sami sebe, cítíme se méněcenní a také se už podvědomě bráníme svému osobními a společenskému rozvoji. Měli bychom mít tedy na paměti, že jakákoli závislost na představách a vnějším ujišťování jací bychom měli být, je škodlivá a ztrácíme tím kontrolu nad svým vlastním životem.