Hypnotika

Během života prospíme přibližně jeho jednu třetinu. Spánek je na rozdíl od bezvědomí plně reverzibilní stav, ze kterého může být jedinec kdykoliv probuzen. Jedná se o důležitý stav organismu, během kterého dochází ke zotavení fyzických a duševních sil. Poruchy spánku se vyskytují jednak samostatně, jednak bývají průvodním jevem řady onemocnění. Nerozhoduje také pouze délka spánku, ale i pocit odpočinku, který spánek přináší.

Spánek se dnes nejčastěji dělí na dvě fáze tzv. REM a nonREM spánek. REM fáze tvoří přibližně 20- 25 % celkové doby spánku. Zkratka je odvozena z anglického „rapid eye movement“, tedy fáze spánku při níž probíhají rychlé pohyby bulbů. V této fázi se zdají sny a bylo prokázáno, že snížením délky této fáze dochází ke snížení pocitu odpočinku při spánku..NonREM fáze má několik stupňů hloubky a během tohoto období dochází k sekreci růstového hormonu a syntéze proteinů. Pro plné zotavení organismu jsou důležité obě tyto fáze spánku.

Poruchy spánku se vyskytují jak ve smyslu plus tzv. hypersomnie (narkolepsie), která je léčena psychostimulancii, tak ve smyslu minus tj. hyposomnie nebo insomnie, které jsou léčeny hypnotiky. Podle charakteru nespavosti pak rozeznáváme neschopnost usnout a stálé probouzení během noci.

Při léčbě nespavosti dáváme vždy přednost odstranění základní příčiny před čistě symptomatickou léčbou. U krátkodobých poruch spánku se často jedná o narušení fyziologického schématu spánku např. hlukem, pobytem v nemocnici nebo na jiném neznámém místě, noční služby atd.

Součástí terapie nespavosti je nejen poskytnutí hypnotika, ale současně zabránit jeho dlouhodobému nebo dokonce trvalému užívání. Jako hypnotika označujeme látky s tlumivými účinky na CNS používané k odstranění nespavosti (insomnie). U nespavosti provázející jiná onemocnění se často používají látky ovlivňující onemocnění základní. U bolestivých stavů mohou spánek zajistit analgetika, u nespavosti, která doprovází deprese se využívají antidepresiva. Hypnotika vždy představují symptomatickou léčbu, která nemá trvat déle než 14 dnů, protože hrozí riziko závislosti. V malých dávkách vedou hypnotika ke snížení pocitu strachu a napětí (anxiolytika) a k ospalosti, vyšší dávky působí hypnoticky a ještě vyšší dávky vedou k hlubokému bezvědomí a poruše dechového centra (narkotický účinek).

Hypnotika se většinou dělí podle chemické struktury a uvnitř skupiny pak podle délky účinku. Lékem volby jsou dnes benzodiazepiny, které vytlačily dříve užívané barbituráty.Léková závislost může vzniknout na kteroukoliv hypnosedativní látku, na barbituráty však vzniká častěji a má vážnější povahu.

Benzodiazepiny patří mezi relativně bezpečné látky. Případné toxické projevy lze odstranit specifickým antagonistou. Mohou však vést ke vzniku paradoxní excitace. Z nežádoucích účinků jsou nejčastější závratě, bolest hlavy, pocit prázdné hlavy, deprese, zmatenost, změny libida, retence moče, zamlžené vidění,gastrointestinální poruchy, žloutenka a vzácněji poruchy krevního obrazu Mezi nejznámější látky této skupiny patří nitrazepam (Nitrazepam), flunitrazepam (Rohypnol), midazolam (Dormicum).

Látky s podobnými účinky

Tyto látky se strukturálně liší od benzodiazepinů, ale mechanismus účinku je podobný. Někdy se označují jako hypnotika třetí generace. Do této skupiny patří zolpidem (Stilnox) a zopiclon (Zopiclon)

Barbituráty mají více nežádoucích a nebezpečnějších účinků než benzodiazepiny, a proto se dnes již jako hypnotika v terapii nevyužívají. Mezi závažné, výše neuvedené, účinky patří deprese dechového centra, alergie (zvláště kožní vyrážky), hepatitida, cholestáza a fotosenzibilita. Předávkování vede k narkóze a kómatu, při kterém dochází k úmrtí poškozením dechového a kardiovaskulárního centra.Není rovněž znám specifický antagonista.

Ostatní nebarbiturátová hypnotika

Do této skupiny patří všechna hypnotika nezařazená mezi benzodiazepiny a barbituráty. Mnohá z nich byla připravena ve snaze nalézt méně toxické. Toto očekávání však uvedené látky nesplnily. Patří zde např. chloralhydrát.