Horečka u dětí

Když dítěti stoupá teplota, má horkou kůži a i z plenek sálá teplo, dělají si rodiče zpravidla starosti, že je nemocné.

Při posuzování tělesné teploty musíme brát v úvahu věk dítěte. Ihned po porodu se teplota pohybuje v rozmezí 37 až 38,2°C v konečníku. Během prvního dna klesá a za 24 hodin se zvyšuje opět na 37-37,5°C. Od šesti týdnů je teplota v konečníku vždy vyšší než v podpaží. Pro praktické použití odečítáme od naměřené konečníkové teploty 0,5°C, u některých dětí je ale normální i rozdíl 0,7°C oproti podpaží.

Teplota nebo horečka

Normální teplota těla je mezi 36,5 a 37,3 stupně. Je individuální a také závislá na denním čase. Pouze u malých kojenců k tomuto kolísání během dne nedochází a teplota se celých 24 hodin pohybuje kolem 37 stupňů.

Ráno v šest hodin bývá tělo nejchladnější a večer kolem 17. hodiny nejteplejší. Zvýšená teplota se pohybuje mezi 37,5 a 38,5 stupně, o horečce se mluví od 38,5 stupně. Mírná horečka je mezi 38,5 a 39,5 stupně. Od 40°C je to už dramatičtější, mluvíme o vysoké horečce.

Horečku pozná většina rodičů podle hodně červených tváří a horkého čela dítěte, protože právě přes kůži na hlavě se tělo zbavuje přebytku tepla. Horké ruce nebo nohy oproti tomu horečku nemusejí signalizovat. Bývají naopak spíše studené, někdy i promodralé.

Dlouhodobé zvýšené teploty

V praxi se často setkáváme s dětmi, které mají kratší či delší dobu tzv. zvýšené teploty do 37,5°C, hovoříme o tzv. subfebrilii. Příčiny mohou být různé: zánět při virové infekci, horké prostředí, zejména při nedostatečném příjmu tekutin, dalším důvodem mohou být poruchy metabolismu, některé vzácnější poruchy ledvin, srdce a imunitního systému. Mnohé takové děti jsou hospitalizovány v nemocnicích a zevrubně vyšetřovány a po určité době propuštěny s diagnózou zvýšená teplota.

Zvýšená teplota, která se objeví jedenkrát v průběhu dne, nás nemusí příliš znervózňovat, pokud není provázena dalšími příznaky a celkový stav dítěte je nezměněn. Uvědomíme lékaře, ten si dítě prohlédne a rozhodne o dalším postupu. Spíše se zaměříme na zjištění, zdali, zvláště velmi energické dítě, mělo v průběhu dne dostatek tekutin, zdali jsme je nepřehřáli v příliš teplém oblečení. Při zvýšených teplotách nepodáváme žádné léky proti teplotě, protože by neměly efekt a spíše by organismus dítěte ještě zatěžovaly.

Jak a kde měřit

Přesné výsledky u malých kojenců přinese pouze měření v zadečku. Všechny velké studie ukazují, že tato metoda je nejspolehlivější. Teplotu u dětí do tří let měříme v zadečku. Od věku šesti týdnů odečítáme od naměřené hodnoty 0,5°C.

Při tomto měření položte dítě na stranu, skrčte mu nožičky a jednou rukou je pevně za ně držte. Konec teploměru před tím potřete trochou vazelíny a ukazováčkem a palcem opatrně zaveďte do konečníku. Tiskněte přitom rukou na zadeček, což zabrání tomu, aby nebyl teploměr zaveden příliš hluboko.

Nechte ho v konečníku dvě tři minuty a dítě zabavte zpíváním či vyprávěním. Pokud se dítě brání měření teploty v zadečku, vložte mu teploměr do podpaží. Myslete při tom ale na to, aby byla špička teploměru přesně v jamce a nevypadávala ven. Nejlepší je měřit teplotu na stejném místě těla a ve stejnou ranní i večerní hodinu a po určité době po srážení teploty.

Horečka není nemoc

Horečka se velice často vyskytuje jako příznak obvykle virového, méně často bakteriálního onemocnění dítěte. Jakmile se imunita získaná v děloze matky vyčerpá (asi kolem 15. měsíce života dítěte), musí se malý organismus s útoky zvenčí vypořádávat už sám, trénovat vlastní obranné schopnosti.

U dětí není ještě regulování teploty, kterou řídí termoregulační centrum v mozku, docela zralé. Horečka se objevuje častěji (děti mezi jedním rokem a šesti lety mívají průměrně horečku, kdy teplota stoupne přes 38,5 stupně, osmkrát do roka, dospělí tak jednou za dva roky), může být i při banální infekci poměrně vysoká a její vznik může být neočekávaný, z plného zdraví.

Pokud viry či bakterie proniknou do těla, nejprve vzniká pocit zimy a tělo se snaží různými způsoby zahřát. Stáhnou se svalová vlákna pod kůží, objeví se husí kůže. Svaly se začnou třást a zahřívat, což nebývá navenek vidět. Cévy v končetinách i pokožce se zužují, takže jimi protéká méně krve. Tělo se proti tomu začne bránit tím, že začne „topit“. Dokud horečka stoupá, může mít dítě dokonce chladné ruce i nohy, větší děti si stěžují na pocit zimy a mohou mít třesavku. Mnoho zárodků, například chřipkové viry, se nemůže při vyšších teplotách dále množit, pokud se nevytvoří jejich termostabilní varianty. Zahřátí organismu ovlivní i látkovou výměnu, rychle se čistí krev, protože se rychleji odplavují odpadní látky. Obranné buňky lépe bojují se zárodky nemoci.

Při horečce spotřebuje tělo dvakrát tolik energie, než když je zdravé, proto je někdy nutné malého pacienta šetřit, třeba ho i nosit na záchod. Boj těla se dá lépe přečkat, pokud jsou okolo malého lidé, kterým může důvěřovat.

Horečka je nejčastějším důvodem návštěvy lékaře, je také často důvodem zbytečným. Rodiče navštěvují lékaře již jen se zvýšenou teplotou, která se objevila před hodinou. Ani lékař obvykle na úplném začátku onemocnění není schopen stanovit přesnou diagnózu a bude tlumit pouze příznaky onemocnění. Proto v prvních 24 hodinách je vhodnější zajistit pro dítě maximální komfort, dostatek chladných tekutin a vyčkat.

Kdy okamžitě k lékaři

Pokud se horečka vyskytuje u dítěte do šesti měsíců. Vystoupí-li nad 39,5 stupně a neklesá ani po podání léků proti teplotě a chladných tekutin, případně zábalů.

Pozorujeme-li změnu v chování dítěte (nápadně neklidné, nereaguje na uklidnění, halucinace, apatický stav). Má-li dítě ztížený dech (neplést se zrychleným dechem, který je při vyšší teplotě vždy), opakovaně zvrací, má stříkavé stolice, sliní, odmítá ležet, odmítá cokoliv spolknout i vlastní sliny. Pozor dáváme na nápadně chladné, bledé končetiny a křeče.

Vhodná léčba

Teplotu do 38 stupňů nemá smysl léčit. Podáváme pouze dostatek chladných či vlažných tekutin: lehce oslazený černý čaj, málo kysličníkem sycenou minerálku nebo kojeneckou vodu. Sladké i kyselé ovocné šťávy mohou při teplotě dráždit žaludek a způsobit zvracení .

V domácí lékárničce by neměly chybět léky na snížení teploty (např. Paralen, Panadol, Brufen-dětský sirup). Dítěti je ovšem podávejte, až když jiné metody nepůsobí a vyvarujte se překračování dávek, mohlo by dojít k postižení jater a ledvin. U dítěte do tří let volíme lék ve formě sirupu či kapek a před podáním si vždy na příbalovém letáčku pečlivě přečteme způsob podávání a dávkování.

Dost často se stává, že má-li dítě teplotu, vše odmítá a podání léku se stává téměř neřešitelným problémem. V tomto případě je lepší užít čípek. Po zavedení do konečníku přidržíme půlky zadečku u sebe asi dvě minuty, aby dítě čípek nevytlačilo, čípek se začal vstřebávat ze střeva a mohl tak začít účinkovat.

Okamžitě zvyšte příjem tekutin minimálně o padesát procent! Při horečce musí dítě pít v malých, ale častých dávkách. Pokud se nám dítě nepodaří zavodnit, nepodaří se nám ani zlikvidovat teplotu. Při každém zvýšení teploty o jeden stupeň nad 37°C stoupá potřeba tekutin o 12%. Přidá-li se zvracení či průjem, může dojít velice rychle ke ztrátě tekutin a solí a nezbývá než dítě léčit alespoň krátkodobě v nemocnici nitrožilně.

Dítěti podávejte vlažné čaje, slazené glukopurem či medem. Pozor na miminka s horečkou, která bývají často vyčerpaná tak, že nemohou ani pít. Děti pijící z lahve a předškolní děti by měly dostávat především vodu s troškou citronu, šťávu z dušeného ovoce, zeleninové vývary, ovocné nebo bylinkové čaje a případně by měly jíst ovoce (např. melouny).

Jestliže je horečka spojena s opakovaným zvracením, je dobře podávat dítěti po lžičkách studený slabý čaj, eventuálně s malým přídavkem soli. Čaj z černého bezu a lipového květu má potivé účinky. Je-li vaše dítě ve věku, kdy už sní pár lžiček kompotovaných borůvek, rozhodně tohoto léku našich babiček využijte. Kompotované borůvky opravdu teplotu srazí.

Na rozdíl od pití netrváme na přijímání pevné stravy a nenutíme mu ani mléko (samozřejmě pokud nekojíme). Trávení je při teplotě narušeno a nucení do jídla povede spíše ke zvracení. Pokud dítěti teplota poklesne, volíme jídlo, které je dobře stravitelné a přitom dodá dosti rychle potřebné kalorie.

S malým dítětem zvláště kojeneckého a batolecího věku je nutné být po celou dobu horečky v jedné místnosti.

Nejúčinnější zábaly

Antipyretika můžete kombinovat s uvedenými metodami sprchováním a zábaly. U dětí od 4 let můžete třikrát denně opakovat 3-4minutové sprchování vlažnou vodou. U kojenců můžete použít ponožky a bavlněné rukavičky nebo kapesníky, které namočíte ve studené vodě, dobře vyždímáte a oblečete nebo zabalíte dítěti ručky a nožky. To celé lze opakovat maximálně třikrát za den.

Přednost zábalům dáváme i před aplikací léků proti horečce. Bez následků nemusí být například podání acylpyrinu, který může být příčinou těžkých alergických reakcí. Zábaly dítěti uleví a během několika aplikací mohou horečku skutečně podstatně snížit. Je ovšem třeba, aby jejich použití bylo prováděno správně. Starší děti by si měly (pokud to zdravotní stav dovolí) před přiložením zábalu vyprázdnit močový měchýř.

Na rovnou plochu si připravíme suchou osušku nebo plenu podle velikosti dítěte a to tak, aby do ní mohlo být zabaleno od ramen až ke kyčlím. Na ni dáme tkaninu, kterou jsem namočili ve studené vodě a následně důkladně vyždímali. Tím se její teplota upraví tak, že je pro dětské tělíčko snesitelná. Na tyto tkaniny se dítě rychle položí a zavine. Potom je uložíme pod lehkou přikrývku. Zábal aplikujeme 5-7 minut. Za půl hodiny můžeme proceduru opakovat, v případě neúspěchu u malých dětí opakujeme ještě jednou. Pak musíme dítě nechat odpočinout.

Po úspěšném zábalu má dítě již dostatečně teplé ruce i nohy. V případě, že jsou studené, je potřeba třením nebo teplou koupelí vylepšit jejich prokrvení. Toho lze docílit tak, že natáhneme miminku ponožky navlhčené slabým roztokem octa a přes ně dáme ještě suché.

Při obzvlášť vysoké horečce pomůžou lýtkové zábaly. Zabalíme každé lýtko od kotníku až pod koleno do chladné a vyždímané látky a obalíme suchým ručníkem. Třikrát po deseti minutách opakujeme.

Zábaly na zápěstí s arnikou nebo citronem jsou optimálním řešením pro kojence, protože srážejí teplotu a posilují tělo. Látkovou plenu rozstřiháme na 4 pruhy. Nakapeme do 100 ml trošku citrónové šťávy nebo arnikové tinktury. Do roztoku namočíme plenu a zabalíme s ní zápěstí a kotníky. Obalíme je ještě ručníkem a navlékneme ponožky. Každých 10 minut zábaly několikrát obnovujeme a pak dopřejeme dítěti klid. Zábaly slabin jsou jednoduché a pro miminka ideální. Na deset minut mu položíme na slabiny navlhčený ručník.

Protože zábal je dětem nepříjemný, je někdy lépe přijímáno omývání či sprchování vlažnou vodou. Nepoužíváme nikdy vodu studenou. Má-li dítě teplotu nad 39 stupňů, již voda teplá 35 stupňů chladí. Pozvolna můžeme teplotu snižovat. Neochlazujeme déle než 5-10 minut. Můžeme smočit i hlavu, neboť hlavou odvádíme čtvrtinu tepla. Dítě s horečkou může mít velmi divoké sny, může i halucinovat. Proto nechte v místnosti tlumené světlo, aby se probouzelo do známého prostředí a ne do tmy.

Horečku bychom neměli léčit sami u větších dětí déle než tři dny bez konzultace s lékařem, u kojenců déle než jeden den.

Zvláště u kojenců a předškolních dětí se můžeme setkat s tzv. febrilními křečemi. Vysoká horečka vyvolává křeče, které postihují celé tělo, jsou spojeny s různě hlubokou poruchou vědomí. Trvají obvykle 5 až 10 minut, pak se vědomí rychle upravuje a po tomto stavu nepozorujeme žádné neurologické následky.

Křeče obvykle postihují kojence starší šesti měsíců až děti mladší šesti let. První setkání s křečemi způsobí velkou nervozitu a zmatek. Všemožnými prostředky se snažíme srazit teplotu, teprve když se dítě probere k plnému vědomí, můžeme mu podat malé množství chladné tekutiny. Rodiče, kteří již křeče u svého dítěte zažili, bývají vybaveni čípkem či tubou s Diazepamem.

Každé dítě snáší horečku jinak

Některé děti se vypořádají bez problémů s vysokou horečkou v jedné noci bez léků, jiné se schoulí už při teplotě 38 stupňů a jsou velmi vyčerpané. Mluvíme o horečkových typech.

Dítěti teče z nosu, bolí ho hlava a má teplotu mezi 37-38 stupni, nohy a ruce má studené. Takovému dítěti je dobré snižovat teplotu i přesto, že je nízká, aby se mu v noci dobře spalo a aby mohlo nabrat sílu. U tohoto horečkového typu by měl být podporován imunitní systém.

Jiný horečkovitý typ dítěte působí unaveně a má skelné oči. Horečka mu začíná stoupat, ze začátku má dítě radost z máminy péče, trochu se potí a spí neklidně. Najednou však boj s nemocí zesílí. Po první noci se zdá, že je vyhráno, ale odpoledne začne teplota zase stoupat. A tak je to několik dní. Teplota se jen těžko sráží. Tento typ potřebuje hodně času k přemožení nemoci a potřebuje vždy léky na srážení horečky, aby nedošlo k nadměrnému vyčerpání organismu.

Jiné děti se drápou z postele a chtějí si hrát, i když mají 40°horečky. Opakem jsou děti, kterým horečka razantně stoupá, brzy se celé zpotí, často jsou rudé v obličeji, nic nechtějí jíst, většinu času prospí. Pro obě tyto varianty horečky platí: příští den budou tyto děti většinou skoro fit i bez léků.

Některé děti snášejí horečku dobře, chtějí si hrát, i když se jejich tělíčko třese zimnicí, ale teploty se drží několik dní vysoko a k tomu naneštěstí přibude rýma a někdy i její častá komplikace – zánět středního ucha. Takové děti jsou bledé a mají suchou kůži, musí hodně pít.