Zápal plic již není postrachem

Než se vynalezla antibiotika, zněla diagnóza zánětu plic hrozivě. Na zápal plic umřely miliony lidí. V současné době, kdy máme řadu účinných antibiotik, jsou výhledy nemocných na uzdravení daleko příznivější.

Onemocníme snadno?

Pneumonii, tedy zápal plic si neuženeme jen tak lehce. Na jejím vzniku mají podíl nejčastěji bakterie, případně pak viry, plísně. Nelze ho „chytit“ z nastuzení, promoknutí a podobně, jedná se o onemocnění infekční, tudíž nakažlivé. Je méně známou skutečností, že zápal plic může být také vyvolán vdechnutím cizího tělesa, např. vypadlého zubu, oříšku apod. Poměrně častou příčinou je vdechnutí zbytku potravy nebo zvratků v bezvědomí, tedy ve chvíli, kdy nefunguje kašlací reflex bránící za normálních okolností postupu cizího předmětu do plic.

Člověk postižený úporným kašlem o sobě často prohlašuje, že má docela jistě zápal plic. Těžký kašel ale zdaleka ještě nemusí znamenat, že se jedinec bude potýkat s touto nemocí. Někdy se zápal plic objevuje jako jedna z nejčastějších komplikací při akutním respiračním onemocnění. Neznamená to samozřejmě, že každé druhé nachlazení vyústí v zápal plic. Záleží, jak daleko do plic infekce pronikne. Ta může napadnout dýchací cesty, ale zánět může zůstat omezen jen na průdušky a do plic neprostoupí. Pak jde o zánět průdušek (bronchitidu), jakýsi nižší stupeň zápalu plic. O skutečný zápal plic se jedná, pronikne-li infekce až do plicních sklípků.

Bronchitida nebo zápal plic?

Akutní bronchitida se může rozvinout náhle, většinou po prodělaném nachlazení. Jde o zánět velkých plicních průdušek, vyvolaný buď bakteriální, nebo virovou infekcí. Bronchitida, která je mnohem obvyklejší než samotný zápal plic, se vyskytuje častěji v zimě, ve vlhkém chladném počasí a při zvýšeném znečištění vzduchu.

Prvními příznaky onemocnění jsou rýma, zvýšená teplota a bolesti ve svalech. Přidává se typický úporný kašel. Ten je zpočátku suchý a dráždivý, později začne postižený vykašlávat hlen. Kašel se zhoršuje hlavně v noci.

Při léčbě se v obvyklých případech podávají léky ke snížení teploty a prostředky na odkašlávání.

Kuřákům hrozí mnohem větší nebezpečí

Je prokázáno, že kuřáci disponují padesátkrát větší pravděpodobností, že onemocní bronchitidou, než nekuřáci. Ostatně kuřáci bývají postižení závažnější formou bronchitidy – tzv. bronchitidou chronickou. Většinou začíná jako tzv. „kuřácký kašel“. Ten se brzy zhoršuje, hlavně po přílišné fyzické námaze, nebo po přechodu z teplého bytu ven do zimy.

Zpočátku bělavý hlen se nyní může zbarvit do žluta nebo dokonce může být protkaný krví. Když pak dojde k poruše zásobování organismu kyslíkem, dochází k dušnosti a bolestem hlavy. K tomu se často přidají i srdeční potíže. Léčení chronické bronchitidy vyžaduje hodně času. K léčbě patří kromě jiného i inhalace a dechová cvičení. Dále se nasazují léky, které rozšiřují průdušky, aby se pacientovi lépe dýchalo.

Skutečný zápal plic

Zápal plic je vlastně zastřešovacím názvem pro mnoho druhů zánětů a otoků v nejspodnější části plic pod průduškami i průdušinkami. O skutečný zápal plic se jedná, pronikne-li infekce až do plicních sklípků.

Nemoc má dvě základní formy. První je zánět plicního laloku. Při lalokovém zánětu plic je infekcí napaden jeden z laloků – pravá plíce je rozdělena na horní, střední a dolní lalok, levá plíce na horní a dolní lalok.

Tento typ onemocnění se v minulosti vyskytoval častěji. Druhým, mnohem rozšířenějším typem je tzv. zánět lalůčkový. Tento druh plicního zánětu může vypuknout současně s bronchitidou nebo na ni navázat, což se stává často u lidí s chronickými plicními chorobami. Rovněž o tohoto typu jsou téměř pravidlem horečky, nejsou však již tak vysoké. Charakteristickým znakem bývá opět úporný kašel.

Komplikace a zápal plic

Zápalu plic se kdysi říkalo „kamarád starého člověka“, protože býval pro starší lidi posledním hřebíčkem do rakve. Zápal plic je nemoc, kterou často onemocní staří, nemocní nebo jinak oslabení lidé. Bývá poslední smrtelnou komplikací dlouhodobě nemocných. Obecně o zápalu plic platí, že je častěji komplikací jiných nemocí, než aby byl zdrojem komplikace sám o sobě. Dojde-li k nákaze u jinak zdravého jedince, plně postačí léčba antibiotiky.

Zápal plic a děti

U malých dětí jsou časté infekce horních cest dýchacích v drtivé většině virového původu. Při oslabení organismu se může stát, že infekce prostoupí až do plicních sklípků. Tak vznikne virová bronchopneumonie. Ta se může v průběhu léčení zkomplikovat infekcí bakteriemi. Zánět v průduškách a plicích se projevuje celkovým zhoršením stavu dítěte, většinou horečkou a ošklivým kašlem.

Má-li dítě 3 až 4 dny horečku kolem 39°C a suchý kašel, těžko se mu dýchá a případně zvrací či má průjem, měl by ho poslechnout lékař a podezření na zápal plic potvrdit či vyvrátit. Při postižení plic a průdušek lékař slyší zvuky, které jsou způsobeny produkcí hlenu sliznicí dýchacích cest, jejích prosáknutím a horší průchodností. Někdy mohou být plicní sklípky postižené části plic úplně zaplaveny hlenem a ten znemožňuje v dané oblasti správné dýchání. Proto děti se zápalem plic dýchají rychleji, než když jsou zdravé.

Léčba

Pokud lékař uzná za vhodné, nasadí antibiotika. Nepřerušujte však nikdy léčbu, i když se dítěti záhy uleví. Vždy musí dobrat celou dávku, protože hrozí, že si jinak bakterie vyvinou na lék odolnost a příště nebude účinný.

Na začátku je důležitý klid na lůžku, později je vhodná dechová rehabilitace. Lékař může předepsat inhalace (domácí lze připravit z mateřídoušky či tymiánu) a nějaký přípravek ze skupiny léků ovlivňujících tvorbu hlenu a usnadňujících vykašlávání, nejspíš sirup. To je velmi důležité, neboť s hlenem se zbavuje organismus usmrcených nebo částečně paralyzovaných bakterií, a tím se uzdravuje. Někdy lékař předepíše antihistaminikum, které jednak potlačuje zánětlivý proces a dále působí jako prevence vzniku alergické reakce na užívání antibiotik.

Dítěti je potřeba zajistit vlhký a chladný vzduch v místnosti, kde pacient pobývá (suché a přetopené prostředí zhoršuje průběh nemoci).

Nemocné dítě potřebuje často pít (teplá šťáva z černého rybízu, ředěné džusy, bylinkové čaje...). Tekutiny ředí sekret, čímž se usnadní jeho vykašlávání. Nedávejte během léčby mléko a mléčné výrobky, které ještě zvyšují tvorbu hlenu.

Při správné léčbě je nutné dodržet rekonvalescenci alespoň 3-4 týdny, kdy by se dítě mělo šetřit a nepobývat v kolektivu více dětí.

Na plicní onemocnění trpí daleko častěji děti, které mají rodiče kuřáky. Dospělí by neměli kouřit v bytě, ale ani z okna, protože se kouř vrací do místnosti. Kouř stále dráždí a oslabuje plicní tkáně dítěte, které je proti němu bezbranné.