Mluvíte s dětmi o sexu?

Většina z nás se svými rodiči nikdy o sexu nemluvila. A právě proto možná máme zábrany mluvit o něm nyní se svými dětmi. Zcela běžné otázky malých dětí nás často zaskočí, odpovídáme na ně vyhýbavě, nebo se uchylujeme k tradičním báchorkám a výmyslům. Jen správné, pravdivé a vhodně zvolené odpovědi mohou dítě nasměrovat ke zdravému a kvalitnímu hodnotovému žebříčku, tak aby si v dospělosti počínalo dobře v intimním životě.

Kdy začít se sexuální výchovou?

S pohlavní výchovou dítěte je třeba začít včas, to znamená ještě v předškolním věku. Samozřejmě přiměřeně. Dávat malým dětem bez ohledu na jejich aktuální duševní vývoj přesné a vyčerpávající odpovědi na první všetečné otázky by nebylo správné. Stejně tak by ale bylo škodlivé vymýšlet si báchorky o čápech a vranách.

Sexuální výchova patří již do mateřských školek, což by si pedagogové měli uvědomovat. Mnoha rodičům dělá rozhovor s dětmi na toto téma potíže. Proto je někdy vhodné použít obrázků, které pomohou dítěti přiblížit skutečnost a vyplní místa, kde ještě nelze vysvětlovat pomocí slov. Děti prostřednictvím obrázků snadněji a otevřeněji komunikují, jsou bezprostřednější.

Nenechávejte choulostivé téma na jiných

Jen oboustranná důvěra mezi rodiči a dětmi navodí otevřenou atmosféru k otázkám a odpovědím na téma sexu. Pěstujte ji od raného dětství, neboť v čase dospívání a puberty by se vám ji již nemuselo podařit naladit.

Pokud s dětmi pro mluvíte na toto téma včas, budou připraveny na střet s jinými pohledy na sex. Tím, že budou mít pevně dány morální zásady od vás, budou schopny dát si sexuální vjemy, s nimiž se setkají, do správných souvislostí.

Když dítě zjistí, že mu rodiče nic neřeknou, začne si informace shánět jinde. Obvykle se obrátí na své vrstevníky, respektive o něco starší kamarády. Od nich většinou získá vysvětlení nepřesné a zkreslené, často podané cynickou a vulgární formou.

Děti, které nebyly svými rodiči včas a správně poučeny, dorůstají do puberty, aniž by byly připraveny na změny, které s sebou toto období života přináší. Pokud začnete s dětmi mluvit až v této době, bude to mnohem složitější jak pro vás, tak pro ně. Přestože by se rády dozvěděly co nejvíce, probouzející hormony způsobí, že touha dozvědět se bývá přemožena ostychem. Poznáte to snadno: kdykoliv se budete snažit zavést řeč na sex, začne se váš potomek kroutit rozpaky, bude uhýbat před vaším pohledem a přát si, aby byl někde úplně jinde. V soukromí domova také můžete s dítětem probrat věci, na které by se ve škole během sexuální výchovy stydělo zeptat.

Většina z nás si stále ještě myslí, že chlapečka by měl poučit raději tatínek a holčičku zase maminka. Toto rozdělování podle pohlaví dítěte je nevhodné, dítě přece vychovávají oba rodiče. S vysvětlením otázek okolo sexu by měl začít ten z rodičů, na kterého se dítě obrátí, a toto téma by nemělo být tabu před žádným z rodičů.

Nemějte strach

Nejčastější rozpaky vznikají z obavy, že bychom toho mohli říci dítěti příliš mnoho a příliš brzy. Tento strach je samozřejmě zbytečný, protože dítě přijímá pouze informace, které jsou jeho věku a duševnímu obzoru přístupné a srozumitelné, všechno ostatní okamžitě pustí ze zřetele.

Sexuální zneužívání

Dítě by mělo cítit naprosto přirozený vztah ke svému tělu. Mělo by vědět, že jeho pohlavních orgánů se nesmí dotýkat nikdo jiný než lékař a rodiče při hygieně. Poslední výzkumy ukazují na velice varovnou skutečnost, že nejméně jedna za čtyř dívek a jeden z deseti chlapců jsou ve věku do 13 let nějakým způsobem sexuálně obtěžováni. Deset procent všech obětí je mladší šesti let. Více než sedmdesát procent těchto případů mají na svědomí lidé dítěti známí (příbuzní, nevlastní rodiče, osoby najaté na hlídání).

Dítěti proto musíme nejpozději ve čtyřech letech vysvětlit rozdíly mezi vhodnými a nevhodnými dotyky. Dítě by se mělo samo umět rozhodnout, které dotyky jsou příjemné a které ne, nepříjemné dotyky pak důrazně odmítnout.

Žádný dospělý nemá právo dotýkat se přirození dítěte nebo požadovat, aby se dítě v těchto místech dotýkalo jeho. Nezapomeňme opomenout varování před cizími lidmi, kteří dítě lákají do auta nebo na osamělá místa. Ani výtahem by dítě nemělo jezdit s cizí osobou bez doprovodu.

Přinesl mne čáp?

Mezi druhým a třetím rokem si batole uvědomuje pohlaví, k němuž patří. Začíná odlišovat pohlaví u ostatních dětí a dospělých. Kolem druhého roku začíná chápat své „já“ a okolo třetích narozenin ho může zajímat, jak přišlo na svět. Na tuto otázku většinou přichází řeč kolem pátého roku věku dítěte. Už dříve se dítě většinou dozvědělo, jak se novorozenec dostane z maminky ven, nyní se začíná zajímat, jak se dostane dovnitř.

Pro pětileté dítě se už docela hodí krátké poučení o sexuálním styky. Informace o tom, že má tatínek penis a maminka pochvu není v tomto věku nijak předčasná, stejně jako poučení o mužské spermii a ženském vajíčku, které se při spojení pohlavních orgánů k sobě dostanou, a dítě pak vyrůstá v matčině děloze. Pomůžeme si obrázkovou knížkou. Nejnázornější je ovšem skutečné těhotenství. Dítě si může maminku pohladit na bříšku nebo vidět svého nastávajícího sourozence v maminčině bříšku pomocí ultrazvukového vyšetření.

Dětská masturbace

Malé dítě už během prvního roku života věnuje hodně času a úsilí zkoumání svého vlastního těla a zanedlouho objeví, že dotyky v oblasti pohlavních orgánů mu přinášejí více potěšení a příjemnější pocity než dráždění kterékoliv jiné tělesné části.

Chlapci tak stráví poměrně dost času třením svého penisu a také děvčata si kolébavými pohyby dráždí zevní pohlavní orgány třením. Mnozí rodiče jsou z tohoto zjištění v šoku. Pokud by však dítě bylo za podobné chování trestáno, mohlo by mu to způsobit v budoucnu sexuální problémy. U mnoha pacientů trpících sexuálními poruchami bylo zjištěno, že byli právě v dětství napomínáni, aby se nedotýkali „zakázaných“ míst.

Už velmi malé děti by měly vědět, že onanie není v žádném případě škodlivá. Rodiče dětí mladších dvou let by měli dítě uložit do postýlky a zamezit přístup jiných dospělých lidí, které by snad masturbační aktivita dítěte mohla nějak pohoršovat. Dráždění genitálu je třeba před usnutím možno přirovnat k cucání palce nebo podobným tělesným rituálům, které dítě uklidňují. Někdy je velmi obtížné přesvědčit rodiče o tom, že takové počínání dítěte nemá nic společného se sexuálním chováním. Dítě totiž nemá stejné sexuální pocity jako dospělý. Manipulace s genitálem je prostě jen příjemná. Už ve dvou letech je ovšem čas začít dítě učit rozlišovat tělesné aktivity na veřejné a soukromé.

Pozor na vhodný slovník

Učíme-li starší děti pojmenovávat jednotlivé části těla a orgány, používáme termíny, které užívají dospělí, pro pohlavní orgány volíme termíny pohlavní úd, varlata, prsy, klín, pochva... Není důležité, aby děti tyto termíny používaly, ale aby jim rozuměly. Už od útlého mládí bychom měli učit dítě všechno pojmenovat správnými názvy a upozorňovat na nevhodná vulgární slova.

Nejprve volíme dětské hovorové termíny, na které jsou děti od nás zvyklé a které jsou společensky přijatelné. Je dobré si uvědomit, že u malého dítěte ani my dospělí v běžné komunikaci jiného označení pro tyto orgány nepoužíváme. Rodiče by měli kontrolovat i svůj jazyk a informovat děti o tom, že se na veřejnosti a ve společnosti některá slova nepoužívají.

Vývoj dětské sexuality

Prvních šest let života je základem pro lidský psychosexuální vývoj. Zapadají sem různé hry na doktora, při nichž se děti vzájemně prozkoumávají a objevují druhé pohlaví. Nejedná se o předčasné probouzení dětské sexuality, ale přirozenou známku dětské zvídavosti. Už teď by ale děti měly přijmout za samozřejmé, že pohlaví kamarádů, sourozenců i rodičů je pro ně tabu.

Je důležité, aby si uvědomily, že tělesnost a sexualita nejsou nic špatného. Mají-li se lidé rádi, dávají to najevo tělesnými doteky.

Mladší školní věk (6 až 9 let) s sebou přináší už dělení na skupiny kluků a dívek. K plnějšímu pochopení role muže a ženy dochází až kolem osmého roku. V dětském slovníku se často zabydlují slova, kterým děti ve skutečnosti vlastně nerozumějí.

Starší školní věk (10 až 14 let) už s sebou nese skutečnou probouzející se sexualitu. Objevuje se touha být blízko toho „druhého“ a alespoň se ho dotknout. Odehrává se to v rovině her a škádlení. Vznikají už hlubší, dlouhodobější vztahy, přetrvávající až do dospělosti.

Na přelomu puberty a adolescence bývá už tělo na sexuální život „připraveno“. Zájem dívek o kluky stoupá, mezi 13. a 14. rokem se rodí první zamilovanost. Sexuální představy, problematika antikoncepce a hrozba pohlavních nemocí nabývají v dětských myslích konkrétnějších podob.

Rodičům, kteří se o sexu s dětmi nebavili, nastávají těžké chvíle. Díky médiím a vrstevníkům se totiž sexuálně nezkušení mohou cítit jako méněcenní nebo opoždění. Začněte mluvit o sexu vždy co nejpřirozeněji, například když na něj sklouzne řeč jen tak sama od sebe nebo když se vás na něj začne dítě samo vyptávat. Je lepší dávkovat povídání o sexu po malých porcích, ale častěji než to udělat naráz. Dopřejte dětem čas všechno si dobře promyslet a najít v sobě odvahu, aby se neostýchaly a povídaly si s vámi bez rozpaků.

Hodnotám, jakými jsou přátelství, hluboká láska, důvěrný vztah a partnerství je třeba se naučit. Pomozte svému dítěti v bludišti citů nalézt samo sebe a vybudovat si zdravé sebevědomí. Dítě musí pochopit, že sex je vrcholem lásky.