Šikana

Šikanu zařazujeme mezi nejzávažnější negativní jevy v současném školství. Bylo by však velmi pokrytecké tvrdit, že se jedná pouze o problém dnešní doby. Šikana ve škole je s největší pravděpodobností stejně stará, jako samotná škola. Můžeme se o tom koneckonců dočíst v mnohých historických románech. Slovo šikana se netýká pouze věkové skupiny navštěvující školu, ale zahrnuje širší věkové spektrum.

Jak lze definovat šikanu?

Pojem šikana je spojen s projevy zlomyslného týrání, zesměšňování, obtěžování, pronásledování, ale také i byrokratickém lpění na liteře předpisů, např. ve vztahu podřízeného a nadřízeného apod. Šikanu spojujeme zpravidla s nešvarem, který je typický pro vězení, armádu, internáty a někdy bohužel také i pro střední a základní školu. Stručná definice šikany by se dala charakterizovat jako fyzické nebo psychické ponižování „ slabších „ jedinců „silnějšími“. Jedná se o agresivní chování s cílem získat nad týranou osobou pocit převahy a moci získat tak určité výhody.

Základní typy šikany

  • slovní agrese (pomluvy, zesměšňování, urážky)
  • fyzická agrese ( bití, týrání, ohrožování nebezpečnými zbraněmi)
  • krádeže, ničení majetku, slovní zastrašování a příkazy
Záleží také na „viditelnosti“ šikany a podle toho se posuzuje, zda se jedná o šikanu skrytou, či zjevnou. Skryté šikanování se projevuje naprostou sociální izolací a tím dochází k vyloučení jednotlivce ze skupiny. Zjevné šikanování se projevuje různými destruktivními aktivitami (ničení věcí, bití, ponižování apod.), které jsou zaměřeny proti oběti.

Nový jev

V současné době se můžeme setkat ve škole s tzv. ekonomickou šikanou, protože se prohlubují rozdíly mezi dětmi z bohatších a chudých rodin. Ve vztazích mezi spolužáky se mohou projevit problémy, které souvisí s finanční stránkou rodiny. Takovým zcela klasickým příkladem jsou mobilní telefony a značkové oblečení. Spolužáci si navzájem závidí, když někdo vlastní luxusnější oblečení a vzájemně se porovnávají. Mnoho žáků již na základní škole čelí posměškům a projevům opovržení od ostatních spolužáků.

Oběti šikany

Mezi oběti šikany patří většinou žáci, kteří se od ostatních nějakým způsobem odlišují. Může jít o barvu pleti, tloušťku nebo jiný handicap. Častým terčem šikany jsou také děti, které přechází na jinou školu ( nově příchozí).Ve větší míře se jedná o děti úzkostné, bázlivé až plaché a oběti mají často menší schopnost bránit se ať už slovně, nebo psychicky. Způsob výchovy v rodině má svůj nezanedbatelný vliv na tom, zda se dítě stane obětí šikany, či nikoliv. Rodiče by měli reagovat na signály související s šikanou a také by měli ve své výchově praktikovat schopnost vyrovnat se s tlakem okolí.

Schopnost empatie

Někteří lidé mají tendenci označovat dnešní mládež za zlou a zkaženou. Každý z nás se rodí na svět s určitou dávkou agresivního chování. Na tom není nic nepochopitelného, protože určitá dávka agresivity je nezbytná kvůli přežití. Na druhé straně jsou však lidé, jejíž rostoucí agresivita je neslučitelná s běžným projevem chování. Je rovněž dokázáno, že násilí, které je prezentováno v médiích postupně otupuje mysl a svádí k větší lehkomyslnosti a mění náš postoj vůči násilí. Děti, které často sledují násilné scény, ztrácejí soucit a pocit empatie.

Mrtvý brouk

Někdy se stává, že žáci, kterých se šikana osobně nedotýká, nemají zájem tuto situaci řešit ani se k této situaci nechtějí nějak vyjadřovat. Je to dáno buďto strachem, nebo tím , že pozornost agresora je zaměřena na někoho slabšího a ostatní mají pokoj a mohou mít pocit, že jsou vlastně cennější nebo lepší. U přihlížejících tak může růst vědomí moci a určitého významu. Psychologové hovoří o tzv. „ parazitní šikaně“.

Autorita učitele

Zárodečná forma šikanování existuje na všech školách. Školy, které tvrdí, že u nich šikana neexistuje, tuto skutečnost mohou záměrně zamlčovat. Řada průzkumů na českých školách odhalila závažnou skutečnost, že šikana je jevem, který se nedaří vymýtit. Autorita školy jako celku je bohužel ve velké míře narušena a rodiči mnohdy ještě podkopávána. Důvěra k učiteli má nesmírný význam při odhalování agresivního chování. Jestliže se pedagogům podaří získat důvěru a přirozenou autoritu žáků, vzroste tak i respekt vůči jejich osobě a agresoři se budou mít na pozoru. Každý případ šikany je však odlišný a jednotlivé případy je třeba řešit individuálně.Vzhledem k tomu, že šikana představuje velice závažný psychologický a morální problém, je třeba ji řešit. Mobbing

Jestliže se šikanování objevuje na pracovišti a vychází ze strany spolupracovníků, hovoříme o tzv. mobbingu. V případě, že šikanují nadřízení, jedná se o tzv. bossing. Pojem mobbing je převzatý z angličtiny ( mob – dotírat, hromadně napadat, obtěžovat) a jeho cílem je poškodit druhou osobu tak, aby ji byla způsobena nějaká škoda. V současné době má mobbing své specifické příčiny, mezi něž počítáme stále se zvyšující nezaměstnanost, sociální problémy, rychle se měnící životní styl a prostředí.

Jak se mobbing projevuje?

Mobbing je charakteristický svou specifickou zákeřností a rivalitou mezi agresorem a obětí. Zvláště vlastnosti jako : žárlivost, nenávist, panický strach z konkurence přivádějí některé osoby k nekalým činům. Pro svou rafinovanost je mnohdy takovéto chování přehlíženo a podceňováno. Oběť mobobingu nejprve cítí, že okolí se k němu chová jinak a postupně začíná pociťovat důsledky systematického psychoteroru.

Může za to tržní ekonomika?

Odborníci, kteří se zabývají problematikou šikany na pracovišti, pozorují, že s rostoucí konkurencí se stále více uplatňuje hrozba psychického násilí. Mnohdy pod tlakem nezaměstnanosti musí zaměstnanec snášet chování, které je na hranici porušování lidských práv. Rovněž termín sexuální obtěžování, poukazuje na nevhodné chování ze strany spolupracovníků, či nadřízených.

Rozdělení mobbingu

Mobbing má několik fází. Začíná velice nenápadně, změny chování okolí cítíme více méně instinktivně. V počáteční fázi se jedná např. o zadržování informací, pomluvy,schválnosti a útoky, které nejsou zpočátku nijak zvlášť plánovité.

Když se mobbing stupňuje

  • fáze systematického psychoteroru – agresor cíleně střádá plány( může se jednat o jednotlivce nebo skupinu)
  • cílené nezákonnosti ze strany vedení společnosti – např. nespravedlivé obviňování vedoucího nebo spolupracovníků, neúměrné přetěžování pracovními úkoly, nařčení z duševní nemoci
  • nespravedlivé vyloučení z práce – cíle je dosaženo, oběť je psychicky labilní, nevěří na spravedlnost ani sobě ( oběť může vykazovat takové chování, které jí bylo na počátku zcela nespravedlivě vytýkáno)

Jaké mohou být následky mobbingu?

Cílem mobbingu je znemožnit oběť tak, aby zcela pochybovala o své vlastní hodnotě a svých schopnostech. Jako následek mobbingu mohou vzniknout i mnohé zdravotní komplikace, jakými mohou být různé psychosomatické potíže vedoucí až k sebevraždě. Je zcela logické, že ten, kdo se cítí osamělý a slabý, dělá chyby. Mobbing je bohužel těžce prokazatelný. Pomluvy bývají velmi vděčným tématem na pracovišti, kde je zaměstnáváno více zaměstnanců.Ti, co pomluvy rozhlašují, se umí dobře vymlouvat a tvrdí, že věci mysleli jinak a snaží se vyvolat dojem, že trpíme stihomamem.

Některé projevy mobbingu

Mobbing se vyznačuje celou škálou útoků proti oběti a existuje celá řada různých forem chování a útoků, které za mobbing považujeme. Jmenujme proto alespoň některé z nich.

Útoky vedené proti tomu, aby se oběť nemohla vyjádřit, popř. svěřit:

  • nadřízený striktně odmítá vaši snahu něco sdělit
  • při dialogu jste neustále přerušováni
  • stáváte se terčem kritiky a nadávek
  • na vaši práci jsou hledány stále nové chyby
  • je vám vyhrožováno ústně nebo písemně
Sociální útoky
  • je s vámi zacházeno jako s „černou ovcí“
  • jste izolováni od vašich kolegů ( nikdo s vámi nesmí hovořit)
Útoky na vaši úctu a vážnost
  • šíření zlých pomluv
  • nařčení z duševní nemoci
  • zpochybnění všech vašich rozhodnutí
  • zesměšnění a znevážení vaší osoby
  • nutí vás do vykonávat práci, která oslabuje vaše sebevědomí
Útoky na váš pracovní nebo osobní život
  • dostáváte nesmyslné nebo žádné pracovní úkoly, aby byly zpochybněny vaše profesní dovednosti a schopnosti