Chybí vám světlo?

Patříte mezi ty, kteří už toužebně očekávají příchod jara? Máte pocit, že jste ospalí, prozíváte celý den a chuť do života se vytratila? Neklesejte na mysli, tento stav trápí mnoho lidí – sužuje vás sezónní afektivní porucha.

S příchodem zimy zmizí hřejivé paprsky i dobrá nálada. Dostatek světla je pro pohodu člověka zásadní. Náhradou za zatoulané sluníčko může být fototerapie – léčba světlem.

K léčbě sezónní afektivní poruchy se užívá světelné záření.

Už ve starověku lidé věděli o léčebných účincích světla. Na počátku 20. století, když svět ještě neznal antibiotika, bylo světlo součástí léčby pacientů s tuberkulózou. Ale až v 80. letech 20. století se vědci začali podrobněji zabývat výzkumem světla jako léčebné metody. Byly popsány příznaky sezónní afektivní poruchy neboli duševní poruchy sezónního charakteru a její léčba pomocí světelné terapie.

Světlo zlepšuje prokrvení těla a zrychluje látkovou výměnu. Urychluje vyplavování toxických látek, posiluje imunitní systém, snižuje citlivost nervových zakončení (působí proti bolesti) a v neposlední řadě podporuje růst buněk (obnovuje poškozené tkáně).

Komu může pomoci?

Fototerapie se používá v celé řadě medicínských oborů. Nejčastěji asi v kožním lékařství. Světlo pomáhá při léčbě lupénky, atopického ekzému nebo akné.

Velkou popularitu zažívají biolampy, které neslouží jen ke zmírnění deprese. Lze je s úspěchem využít ke zhojení pooperačních jizev, zmírnění starých jizev, potlačení zánětlivých procesů v těle nebo bolestí zad či hlavy.

K prohřátí těla, ale i ke zmírnění bolestí, je vhodné použít fototerapeutické záření, známý solux, který nevyzařuje ultrafialové, nýbrž infračervené záření.

Ospalá zima

Lidem se chce v zimě většinou stále spát, i když neponocují a spí doporučovaných osm hodin. Za touto spavou nemocí stojí hormon melatonin a hlavně šišinka.

Za fungování našich biorytmů – za to, že jsme přes den čilí a v noci ospalí – může žláza s vnitřní sekrecí – epifýza (šišinka). Naši náladu a aktivitu reguluje pomocí hormonů serotoninu (vyvolává radost ze života) a melatoninu (způsobuje spavost a zvýšenou chuť k jídlu).

Jasné světlo podněcuje tvorbu serotoninu, zatímco při jeho nedostatku se uvolňuje malatonin. Tmu má melatonin v oblibě. Když se den začne chýlit ke konci nebo je venku šero, jeho produkce v těle rychleji stoupá. Právě v zimě trpí tělo nedostatkem vitaminu D, který nám dodávají sluneční paprsky. Důsledkem je, že jsme v zimě nervózní a mrzutí.

Statistiky dokazují, že u severských národů, které trpí nedostatkem slunečního svitu, se vyskytuje více sebevražd než v zemích, kde je zářivých paprsků dostatek. Pokud se nevydaří léto a stále prší, začínají se plnit čekárny psychiatrů.

Kam za sluncem?

Pokud se nám nepodaří odletět v únoru do Thajska, zamíříme do ordinace, nejčastěji psychiatrické. Fototerapii nabízejí ale i rehabilitační pracoviště, kosmetické salony nebo fitcentra. Zdravotní pojišťovny tuto vymoženost neproplácejí. V různých centrech zaplatíte za půl hodiny terapie 50 až 100 korun.

Nesvítí-li slunce venku, můžeme si pořídit domů vlastní. Lampy určené pro domácí fototerapii musí mít dostatečně jasné světlo (asi 5x intenzivnější než dobře osvětlená kancelář) a obvody zamezující blikání a mihotání. Barevná teplota musí odpovídat dennímu světlu (5400K). Připravte si minimálně 6000 korun. Ideální je zapnout lampu na 30 až 60 minut ráno po probuzení nebo odpoledne, když se začne šeřit.

Jak vypadá léčba

Léčba světlem je poměrně jednoduchá. Používají se k ní speciální biolampy. Zpočátku se doporučuje strávit před lampou několik dnů za sebou. Nejčastěji se mluví o deseti dnech. Délka jednoho sezení se pohybuje v rozmezí půl až dvou hodin. Čím je intenzita světla větší, tím je posezení kratší.

Není nutné ani možné celý čas sezení upřeně hledět do lampy. Můžete mít oči přivřené a aspoň jednou za minutu do lampy pohlédněte.

Není světlo jako světlo

Biolampy využívají polarizované světlo, které je úplně bezpečné. Nevyzařuje totiž škodlivé ultrafialové záření. Polarizované záření má podobně jako laserový paprsek schopnost pronikat k buňkám, a to až do hloubky tří centimetrů.

K fototerapii se využívá více druhů světla. Jejich použití se liší podle lékařské diagnózy.

  • Čiré světlo – zaměřené do pacientových očí se přenáší skrz nervy do mozku, kde stimuluje produkci serotoninu a upravuje biorytmus. Využívá se při sezónních depresích.
  • Barevné světlo – užití barev ve spojitosti se světlem má stimulující nebo uklidňující účinky. Působí na nervové buňky, které ovlivňují zvyšování či snižování různých aktivit, například dýchání.
  • Pulzující světlo pomáhá pacientům s hormonální nerovnováhou. Pomáhá ženám při premenstruačním syndromu. Aplikuje se na zavřené oči 15 minut denně.
  • Polarizované světlo – tato forma laserového záření se používá k hojení ran. Stimuluje buňky, čímž dochází k rychlejší regeneraci.
  • Stimulace pomocí světelných vln – pomáhá nastartovat poškozené „dráhy“ v těle, které přenášejí světlo do mozku. Dochází k vyrovnávání biorytmů a navození tělesné i duševní pohody.
Fototerapii by se měli vyhýbat lidé, kteří trpí cévními nemocemi nebo metabolickými poruchami.. Léčba se nedoporučuje ani při akutních onemocněních, jako je chřipka nebo angína. Biolampu by neměly používat těhotné ženy.