Živá voda

Na vodu většina z nás stále zapomíná. Pijeme nedostatečně, nemáme rádi chuť „obyčejné“ vody, nemáme žízeň. Vodu však potřebujeme nejen k přežití, ale také k prevenci různých onemocnění a zdravotních problémů.

Většinu naší hmotnosti tvoří voda

Přibližně 60% hmotnosti člověka tvoří voda, každá důležitá funkce našeho těla vyžaduje vodu udržováním tělesné teploty počínaje přes dodávky výživných látek a kyslíku k jednotlivým buňkám až k odstraňování toxinů, ochraně kloubů a všech tkání a orgánů.

Nedostatečný příjem vody výrazně snižuje naši celkovou výkonnost a může způsobit poruchy funkce ledvin, protože zvyšuje riziko tvorby ledvinových a žlučníkových kamenů. Když člověk málo pije, zvyšuje se mu krevní tlak. Při nedostatku tekutin se krev zahušťuje a srdce se musí více namáhat, aby dopravilo kyslík a živiny k cílovým orgánům. Pokud by plíce nebyly vlhké, nebyli bychom schopni využít vdechovaný kyslík.

Pokud je nedostatek tekutin závažný, objeví se příznaky dehydratace – například únava, suchá a svědící kůže, bolesti hlavy, svalové křeče, špatné soustředění anebo zácpa. Pitím nahrazujeme ztráty tekutin při močení, pocení a dýchání. Denně ztratíme asi dva až tři šálky vody.

Voda a hubnutí

Pokud se snažíme shodit přebytečné kilogramy, většinou omezujeme kalorie, požíváme různé koktejly či tablety určené ke snižování nadváhy. V každém případě potřebujeme hodně tekutin, a to zejména vody, která napomáhá dobrému trávení.

Pokud pijeme příliš málo, zpomaluje se tempo látkové výměny a v těle zůstává mnoho škodlivin. Hodí se proto také minerály, které podporují metabolismus. Například jód a železo. Jejich nedostatek způsobuje ospalost a nedostatek energie. Abyste se tomu vyhnuli, potřebujete denně vypít alespoň tři litry vody a přijmout kolem 15 miligramů jodu a 18 miligramů železa. Avšak pozor na sodík. Při sklonu k vysokému tlaku lékaři radí nepřekračovat denně jeden gram. Pokud vaše ledviny správně fungují, jsou ideální vody vysoce mineralizované. V opačném případě středně až slabě mineralizované.

Vodu pijte postupně, nejlépe každou hodinu sklenku. Čím více vody tělem projde, tím méně se jí v něm udrží. Podle mnoha expertů je pocit žízně ve většině případů alarmující, protože naše tělo už je dehydrováno. To je také možný důvod, proč tolik lidí trpí nadváhou. Než si pocit žízně uvědomíme, dostaneme se do stavu, kdy máme na něco chuť. Protože tělo není vždy schopno rozlišit potřebu vody, často sníme zbytečně nějakou sladkost či slané tyčinky, místo abychom se napili vody.

Sport a voda k sobě patří

Aktivní život na nás klade velké nároky na spotřebu energie. V takovém případě potřebuje tělo vápník a draslík, které se vylučují potem. Jejich dlouhodobý nedostatek, zejména v kombinaci s jiným onemocněním, může způsobit až selhání srdce.Vápník také podporuje činnost svalů a udržuje zdravé kosti a zuby. Oba minerály můžete najít ve středně a vysoce mineralizovaných vodách. Mějte je s sebou při sportu. Prodávají se v baleních s uzávěrem, který nemusíte odšroubovávat. Jejich využití je tedy praktické, třeba při jízdě na kole.

Zkuste se zjistit, kolik vody ztratíte během samotného cvičení, abyste ji mohli opět tělu poskytnout. Půl kila ztráty na váze se rovná asi dvěma skleničkám vody, které byste měli tělu dodat. Vody se nemůžete nikdy „přepít“, protože to tělo jednoduše nedovolí.

Po každých 15 minutách cvičení byste měli vypít sklenici vody navíc. Po hodině cvičení ztratí tělo hodně sodíku, takže se doporučuje pít i nějaký „power drink“. Stejně jako vodu, kterou ztratíte cvičením, musíte nahradit i tu, co ztratíte pitím kávy. Každé vypité množství nápoje s kofeinem byste měli kompenzovat stejným množstvím vody.

Voda pro kojence

Pokud kojíte nebo dítěti připravujete čaj či polévku, chcete si být jistá, že voda, kterou používáte, je pro vás a vaše dítě ta pravá. Potřebujete vodu s mírným obsahem minerálů, která se hodí na vaření, ale také pro přímou spotřebu z láhve. Vybírejte slabě, případně středně mineralizovanou vodu s obsahem minerálních látek do tisíce miligramů. Pokud je vašemu dítěti méně než rok, dávejte mu pít zásadně jenom převařenou vodu.

Kolem deseti procent škodlivých látek, které člověk požije s potravou, pochází z pitné vody, ostatní například ze zeleniny. Tyto chemické látky při překročení hraničních hodnot mohou poškozovat organismus.

Dusičnany-nitráty jsou například v těle působením bakterií měněny na nitrity, které se mohou slučovat s červeným krevním barvivem. To může podstatně narušovat, hlavně u kojenců, transport kyslíku a dýchání buněk. Následkem toho může dojít i k takzvanému „vnitřnímu udušení“. Proto je k přípravě umělé výživy kojenců doporučováno užívat výhradně kojeneckou vodu prodávanou v lahvích.

Pít vodu z "plastu" nebo kohoutku?

Jedna osoba spotřebuje denně 100 až 160 litrů pitné vody, z toho však pouze 3 až 6 litrů k pití nebo k přípravě pokrmů.

Minerální voda

  • obsahuje v 1 l nejméně 1 gram rozpuštěných látek (především chloridy a kyselé uhličitany) a většinou i oxid uhličitý
  • musí pocházet z chráněného prostředí
  • liší se od jiných vod obsahem minerálů a stopových prvků
  • žádné minerály nesmějí být přidávány.
Ve většině případů je lahvová voda získávána z chráněných zdrojů a dala by se pít rovnou z pramene bez jakýchkoliv úprav. Jiné zdroje vody potřebují projít důkladnějšími procesy.

Voda z kohoutku prochází velmi náročným čištěním, takže ve většině případů je vhodná k pití pouze pro dospělé. Podle údajů posledních šetření odpovídá kvalita vody ve veřejných vodovodech v České republice evropskému průměru – limitům doporučeným Světovou zdravotnickou organizací. Touto vodou je zásobováno 85% obyvatel celé ČR. Vodu z vlastních studní odebírá zbývajících 15% obyvatel.

Čistota pitné vody je ohrožována nadměrným hnojením polí, ochrannými postřiky rostlin a postřiky stromů proti škodlivému hmyzu. Z toho důvodu jsou pro jednotlivé chemické látky stanoveny v pitné vodě hraniční hodnoty.

U dusičnanů byla dříve tato hranice 90 mg/litr, momentálně však nesmí překročit 50 mg/l. Naopak nyní se vyžaduje dokonce 25 mg/l. Pro přípravu kojenecké výživy je pitná voda s hodnotou přes 50 mg/l nitrátů nevhodná, dle normy je hranice neškodnosti 15 mg/litr.

Co s chlorem?

Chlorování vody je nejjistější metodou, jak zničit mikroorganismy obsažené ve vodě, které zapříčiňují vznik epidemií. Působením chloru (norma 0,03 mg/l) na organické látky se však ve vodě vytvářejí chlorované uhlovodíky, které mohou mít karcinogenní účinky. Chlor můžeme z vody odstranit tak, že necháme vodu ve džbánu odstát, než vyprchá.

Barva vody

Kromě minerálů může dodávaná voda obsahovat trochu železa, ale větší množství je zachyceno a odstraněno v čističkách. Červené zbarvení vody, vyvolané drobnými částečkami rzi a nepříjemný bílý vápencový povlak na varných nádobách nebezpečné nejsou.. Železo se však hojně usazuje v samotném potrubí a při větším tlaku se tyto usazeniny dostanou do oběhu. Během několika hodin se však železo opět usadí.

Naučte se pít vodu

  • Neuspěchejte změnu. Nejdříve pijte vodu půl na půl s jiným nápojem. Pak teprve daný poměr redukujte ve prospěch vody.
  • Pro zlepšení chutě přidejte citron.
  • Pro nejlepší doplnění tekutin po cvičení pijte džus nebo energetický nápoj s vodou v poměru ¼ džusu a ¾ vody.