Nemoc přichází k dětem v noci...

Pod pojmem laryngitida si obvykle představíme nachlazení provázené dráždivým kašlem a chrapotem. To je ale ta lepší varianta nemoci. Ta horší může mít zvláště u malých dětí dramatický průběh.

Když dítě štěká...

Nebezpečná nemoc začíná poměrně nevinně: večer dáte dítě spát, ale obvykle kolem půlnoci se dítě probouzí s charakteristickým štěkavým kašlem, obtížným kokrhavým nádechem. Celkový stav bývá dobrý, teplota většinou není, nebo jen zvýšená, dítě je však neobvykle neklidné, protože se mu hůře dýchá.

Laryngitida je zánětlivé onemocnění dýchacích cest, způsobující otok sliznice hrtanu (laryngu). Při významném zúžení dýchacích cest se dítě dusí, může promodrávat.
Příčinou bývá virová infekce. Vyskytuje se nejčastěji mezi 1.-3. rokem života, především na jaře a na podzim. Stav se rozvíjí velmi rychle - během několika (většinou nočních) hodin.

Obraz choroby bývá dramatický, dítě je těžce dušné při nádechu i při výdechu, je patrné zatahování měkkých částí hrudníku - mezižeberních prostor a nadklíčkových jamek.
Laryngitida někdy probíhá samostatně, častěji ale spolu se zánětem horních cest dýchacích.

Lékaři rozlišují chronickou a akutní podobu. Chronická laryngitida vzniká např. po nadměrném namáhání hlasivek, jako důsledek kouření či alkoholismu. Akutní forma postihuje zejména děti předškolního věku, a to kvůli menším rozměrům a měkčím chrupavkám dětského hrtanu. Může ji však vyvolat i alergie nebo mechanické zavinění.

Virová laryngitida se projevuje teplotami, chrapotem a štěkavým kašlem. Trvá několik dní a většinou nevyžaduje podávání antibiotik.

Laryngitis subglottica postihuje hlavně děti do tří let. Projevuje se náhle, většinou v zimě - v noci po předchozí lehké respirační infekci. Dítě se probudí, pláče, má drsný hlas, štěkavě pláče, dýchá těžce s hlučným hvízdavým zvukem při nádechu. Záchvat trvá několik minut až hodin.

Nejčastějším původcem bakteriální laryngitidy je Haemophilus influenzae. V současnosti jsou všechny děti narozené po 31.12.2000 povinně očkovány  proti bakterii Haemophilu, která mívá na svědomí nejzávažnější průběh laryngitidy. U malých dětí je nutné vyšetření nosní mandle, její zbytnění totiž může vzniku laryngitidy napomáhat.

Rychlost nade vše

Při podezření na laryngitidu co nejrychleji otevřeme okno, aby dítě mohlo dýchat studený vzduch. Zabalte dítě do přikrývky, postavte se s ním k otevřenému oknu (chladný a vlhký vzduch působí na zmenšení otoku v dýchacích cestách). Pokud to nelze, pokuste se alespoň zvlhčit vzduch v okolí dítěte, např. rozvěšením prostěradla, které předem namočíte do studené vody, kolem postýlky.

Nemáte-li dosud s laryngitidou žádné zkušenosti, na nic nečekejte a spěchejte na pohotovost. Nikdo v nemocnici se na vás nebude zlobit, že přijíždíte bez doporučení a nebude se zlobit, i když se vaše obavy z onemocnění laryngitidou nepotvrdí. Mnohdy se opravdu hraje o čas.

Lékař posoudí, zda budou stačit běžné léky, nebo jestli je vhodné podání kortikoidů ve formě čípku do konečníku. Při závažnějším průběhu je třeba napojit dítě na kyslík.

Pokud už dítě akutní záchvat laryngitidy prodělalo, je bohužel pravděpodobné, že se nemoc časem zopakuje. Proto nepodceňujte nebezpečí, a kdykoliv odjíždíte na delší dobu mimo domov, mějte s sebou potřebné léky.

V dětských pokojích by měla být dodržována přiměřená vlhkost a teplota vzduchu (19°C). Především ústřední topení vytváří v místnostech suché klima, proto je třeba vzduch stále zvlhčovat.

Zatímco u zánětu hrtanu má při léčbě velmi dobrý efekt injekční podání kortikoidů, po jejichž aplikaci a zklidnění dítěte se může stav velmi rychle zlepšit, u epiglotitidy jsou kortikoidy bez efektu a mnohdy se neobejdeme bez zavedení nitroprůdušnicové rourky k udržení dostatečného dýchání.

Obávaná epiglotitida

Epiglotitida, zánětlivé onemocnění hrtanové záklopky (epiglotis), je méně časté onemocnění než laryngititida.
Hrtanová záklopka svým zvětšeným objemem ucpává vchod do dýchacích cest, dítě se dusí.

Tato nemoc je většinou způsobena bakteriální infekcí bakterií Haemophilus influaenzae b. To byl také jeden z důvodů, proč byla do pravidelného očkovacího kalendáře očkovací látka proti této bakterii zařazena.

Epiglotitida se objevuje převážně mezi 3.-6. rokem života. Dítě mívá vysokou horečku, těžkému stavu může předcházet i několikadenní nastydnutí. Vlastní obtíže s dýcháním pak přicházejí během několika hodin.

Dítě bývá nápadně klidné, bledé a zchvácené. Při dýchání mohou být slyšitelné vlhké, bublavé zvuky. Progrese onemocnění nebývá tak prudká jako u zánětu hrtanu. Tam se nemoc rozvine v průběhu minut, zde několika hodin.

Společným znakem obou onemocnění je dráždivý štěkavý kašel, dítě se však v tomto případě bojí kašlat, protože je kašel bolí. Špatně se mu polyká, v rozvinuté chorobě se bojí polknout vlastní slinu, takže výrazně sliní. Bojí se lehnout si, protože se v poloze vleže dusí. Proto nesmíme dítě nutit lehnout si. Ponechte dítě v poloze v polosedě, nebo jej noste v náručí tak, aby si nemohlo lehnout do polohy „na znak".
Dítě má pocit „knedlíku v krku", nechce polykat ani tekutiny, tak horečka rychle stoupá.

Při podezření na epiglotitidu musíme rychle jednat. Neodvážejte dítě sami do zdravotnického zařízení, stav dítěte během transportu se může zhoršit.

Dítě se zklidní pomocí léků, někdy je třeba zajistit průchodnost dýchacích cest trubičkou vloženou do hrtanu. Podávají se antibiotika. Akutní stav trvá obvykle 1-3 dny, kdy je dítě většinou na jednotce intenzivní péče.