Prevence sluchových vad u dětí

Prevence sluchových vad vychází z poznání o jejich příčinách a vzniku. Důsledná prevence by měla začít již genetickým vyšetřením obou rodičů, a to hlavně v rodině, kde jsou rodiče neslyšící. Sluch může být poškozen již v období prenatálního vývoje, např. při infekčním onemocnění matky, užitím léků atd. V tomto období je nejdůležitější zodpovědný přístup matky k těhotenství. Součástí prevence je také sledování účinků některých léků ( hlavně antibiotik). Každý novorozenec je také pravidelně sledován a měl by u něj být proveden univerzální screening. Nejdůležitější roli ve vývoji dítěte hrají rodiče, pediatři a později pedagogové.

Jaká jsou rizika vzniku sluchových vad?

Průběh gravidity:

  • Výskyt zarděnek, chřipkového onemocnění.
  • Konzumace alkoholických nápojů matky.
  • Užívání léků.

Dítě v novorozeneckém věku:

  • Sledujeme porodní hmotnost dítěte, hlavně pokud byla porodní váha nižší než 1,75.
  • Sledujeme vzhled obličeje a uší.
  • Pobyt na novorozenecké jednotce intenzivní péče.
  • Intravenózní podávání antibiotik.
  • Výskyt meningitidy.

Dítě v batolecím věku

  • Meningitida.
  • Neurologická porucha.
  • Vážný úraz s frakturou lebky.

Reakce na zevní podněty

  • Dítě nereaguje na hluk úlekem nebo pláčem.
  • Dítě neotáčí hlavu ve směru zvuku.
  • Ani ve věku 12 měsíců nereaguje na výzvy „pa" „pa" nebo „paci" „paci". dokud mu to nepředvedeme.
  • Dítě neukáže na známou osobu nebo věc, pokud na ni neukážeme.

Charakteristika neslyšícího dítěte

  • Dítě nevěnuje pozornost zvukům z okolí.
  • Nereaguje na první zavolání.
  • Nereaguje na zvuky z okolí nebo není schopno poznat, odkud zvuk přichází.
  • Nezačíná s napodobováním a s užíváním jednoduchých pojmenování pro známé osoby a věci, které je obklopují.
  • Nesleduje televizi, pokud je puštěna na normální hlasitost.
  • Nedochází u něj k postupnému zlepšování porozumění a užívání slovní zásoby v komunikaci s okolím.

Oznámení diagnózy a její přijetí

Narození miminka je vždy spojeno s velkým očekáváním a při zjištění sluchové vady je vždy těžké se s tímto faktem vyrovnat. Celou situaci můžeme zhodnotit do šesti stádií:(hlavní šok, popření, smlouvání, agrese - zlost, deprese -  pocit viny), až po rovnováhu a přijetí postižení.Velmi silnou emoční reakcí je šok, kdy rodiče prožívají zklamání a pocit „ztráty". Rodiče také často obviňují sebe, zdravotní personál nebo další rodinné příslušníky. Někdy se stává, že se přenáší agrese přímo na dítě. Poslední fází je vyrovnání se a přijetí postiženého dítěte. Každý se vyrovnává s těmito fázemi odlišně a jednotlivé fáze se mohou opakovat a navazovat na sebe.

Kdy informovat rodiče o diagnóze?

Rodiče by měli být o diagnóze svého dítěte informováni co nejdříve a v plném rozsahu. Diagnózu by měl sdělit odborný lékař (ne v přítomnosti dalších pacientů). Lékař by měl respektovat zásady lékařské etiky a rodiče by měli být informováni také o návazné péči.

Rehabilitace dětí se sluchovým postižením

V průběhu rehabilitace je nutné sledovat:

  • Povahové vlastnosti a schopnosti dítěte.
  • Psychickou odolnost dítěte.
  • Je nutno určit typ a stupeň sluchové vady.
  • Inteligenci dítěte a nadání pro rozvoj řeči.
  • Sledujeme celkový zdravotní stav dítěte.
  • Je třeba diagnostikovat příčinu postižení.
  • Důležitá je harmonie a soulad v rodině.