Alergie na pyl

Alergie je stav, kdy náš organismus reaguje přecitlivěle na některé podněty z okolí. Alergik vnímá některé látky škodlivě a brání se proti nim přehnanou reakcí. Látky, které takovou reakci vyvolávají se nazývají alergeny. Zdravý organismus je vůči těmto látkám imunní, ale citlivý jedinec má co dělat, aby se vůči takovým látkám ubránil. Velmi častou alergií, která postihuje stále větší skupinu lidí je alergie na pyl. Množství pylu ve vzduchu je kolísavé a záleží na povětrnostních podmínkách a intenzitě slunečního svitu.

Dělení pylových alergenů

Pylové alergeny se rozdělují na stromové, obilné, travní a bylinné. V našem podnebním pásu kvete už v únoru olše a líska, v březnu a v dubnu dub, ořešák, habr, vrba, topol a v dubnu a květnu pak jasan. V červnu stromové alergie ustupují a na konci května začíná alergie travní a obilná, která trvá do července až srpna.

Projevy přecitlivělosti

Přecitlivělost na pyl se projevuje několika způsoby. Může postihnout sliznice spojivek, horní a dolní dýchací cesty, pokožku atd. Klasickým příkladem alergie je pálení očí, otoky a tvorba hlenu. Postižený může mít problémy s polykáním, má sníženou chuť k jídlu a často kýchá. Časté jsou také stupňovité záchvaty kašle, které se mohou projevit až nezadržitelným astmatickým záchvatem. U alergiků je v období pylové sezóny větší únava, nespavost, bolest hlavy nebo zvýšená teplota.

Vznik alergie

Na vzniku alergie se podepisuje stav ovzduší, nevhodné stravovací zvyklosti i dlouhodobý stres. V České republice trpí nějakou formou alergie zhruba dvacet procent lidí a tento počet se stále více rozrůstá. Alergie vzniká často už v dětském věku a postihuje stále více  mladou generaci.  Příčinou alergie může být přítomnost kuřáků, nevhodné domácí prostředí, domácí zvířata, špatné vytápění bytu, nedostatečné větrání.  Alergiemi trpí častěji lidé žijící ve městech a duševně pracující.

Léčba

Léčba alergie spočívá v odstranění alergenu a opakovaném podávání neustále se zvětšujících dávek alergenů, které se skládají ze směsi různých pylů. Léčba je zaměřena na odstraňování příznaků, užívání preventivních preparátů a aplikace vakcíny. Odstranit trvale pylovou alergii je velice  obtížné. Snahou lékařů je co nejvíce zmírnit příznaky onemocnění tak, aby pacient byl co nejméně omezován v běžném životě. Pacientovi se podávají léky, které odstraní jeho akutní potíže a snižují přecitlivělé reakce. Léky  musí pacient užívat pravidelně a dlouhodobě. Při léčbě je důležité, aby byl pacient ukázněný a dodržoval veškerá doporučení. Podpora imunitního systému zlepšuje celkový zdravotní stav alergika.

Co zhoršuje alergii?

Zdravotní stav alergika zhoršují stresové situace. V období pylu by měl alergik pamatovat na prevenci a chránit se všemi dostupnými prostředky. Při jakékoli změně zdravotního stavu ( vyrážce, kašli apod.) by měl pacient informovat svého ošetřujícího lékaře.

Diagnostika alergie

Alergie na pyl přetrvává po celý život a průběh onemocnění se může svou intenzitou měnit. Záchvaty jejichž příčina je neznámá se mohou se stupňovat nebo zmírňovat. Alergik nikdy přesně neví, zda se záchvat neohlásí znovu. Citlivost na pyl se diagnostikuje poměrně snadno. Lékař po vyšetření rodinné anamnézy provádí krevní a alergologické testy. V kartotéce pacienta se vedou přesné záznamy o průběhu onemocnění, včetně frekvence a intenzity jednotlivých záchvatů. Alergie zpravidla vyvolává i řadu potíží na jiných orgánech, a proto je nutná i návštěva jiných lékařů ( krční, oční, kožní). Bylo prokázáno, že na pylovou alergii stačí podle vnímavosti pacienta čtyřicet až padesát pylových zrn. Mimo pylovou sezónu se provádí kožní testy na alergii a pokud je dotyčný bez klinických projevů, může lékař odhalit skrytou alergii, která se projeví teprve časem. Pacient je testován až na sto alergenů a podle výsledku vyšetření se potom určuje celková léčba.

Pylové koncentrace

I když se doporučuje se alergenům vyhýbat, je neuskutečnitelné, abychom se mohli zcela vyhnout pylům. Pyl se totiž může přenášet až na velké vzdálenosti. Alergikům lze alespoň doporučit, aby nechodili na procházky při suchém a větrném počasí do přírody. Účinek léčby byl zaznamenán u těch pacientů, kteří tráví dovolenou  u moře nebo na horách ve vyšší nadmořské výšce.  Nejmenší množství pylu je v zalesněných údolích, kolem potoků a řek. Pylové koncentrace jsou vyšší v  ranních hodinách, a proto je lepší spát při zavřeném okně.